Filozofie

Photo of Auguste Rodin's statue The Thinker
Socha Myslitele od Augusta Rodina je symbolem filozofického myšlení[1]

Filozofie (ve stylově příznakové podobě také filosofie,[2] původem z řeckého φιλοσοφία, filosofía, „láska k moudrosti“) je systematické, racionální a kritické studium obecných a základních otázek, jako jsou otázky existence, rozumu, poznání, hodnot, mysli a jazyka.[3][4][5] Tyto otázky jsou často předkládány jako problémy, které je třeba studovat nebo řešit.[6][7] Některé prameny tvrdí, že termín pochází od Pythagora (asi 570 – asi 495 př. n. l.);[8] jiné tuto verzi zpochybňují[9][10] a tvrdí, že pythagorejci se pouze přihlásili k užívání již existujícího termínu.[11] Mezi filozofické metody patří kladení otázek, kritická diskuse, racionální argumentace a systematická prezentace.[12][pozn. 1]

Historicky filozofie zahrnovala všechny soubory vědomostí a její praktik byl označován jako filozof. Od dob starořeckého filozofa Aristotela až do 19. století zahrnovala „přírodní filozofie“ astronomii, medicínu a fyziku.[13] Například Newtonovy Matematické principy přírodní filozofie z roku 1687 byly později klasifikovány jako kniha o fyzice. V 19. století vedl růst moderních výzkumných univerzit k profesionalizaci a specializaci akademické filozofie a dalších oborů,[14][15] od té doby se různé oblasti zkoumání, které byly tradičně součástí filozofie, staly samostatnými akademickými disciplínami, a to konkrétně společenskými vědami, jako je psychologie, sociologie, lingvistika a ekonomie.

Dnes mezi hlavní podobory akademické filozofie patří metafyzika, která se zabývá základní povahou existence a reality, epistemologie, která studuje povahu poznání a víry, etika, která se zabývá morálními hodnotami, a logika, která studuje pravidla odvozování, jež umožňují vyvozovat závěry z pravdivých premis.[16][17] Mezi další významné podobory patří filozofie náboženství, filozofie vědy, politická filozofie, estetika, filozofie jazyka filozofie mysli a filozofie jistoty.

  1. PRATT, Menah. The Personal Evolution of a Critical Black Girl Feminist Identity: A Philosophical Autoethnographic Journey. In: Grant, Alec (ed.). Writing Philosophical Autoethnography. [s.l.]: Taylor & Francis, 2023-09-15. Dostupné online. ISBN 978-1-000-95761-7. S. 169. (anglicky); MORUJÃO, Carlos; DIMAS, Samuel; RELVAS, Susana. The Philosophy of Ortega y Gasset Reevaluated. [s.l.]: Springer Nature, 2021-09-07. Dostupné online. ISBN 978-3-030-79249-7. (anglicky)  a MITIAS, Michael H. The Philosophical Novel as a Literary Genre. [s.l.]: Springer Nature, 2022-03-11. Dostupné online. ISBN 978-3-030-97385-8. (anglicky) 
  2. Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z. Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český AV ČR [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 
  3. philosophy | Definition, Systems, Fields, Schools, & Biographies | Britannica [online]. [cit. 2022-05-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 23 February 2021. (anglicky) 
  4. Philosophy [online]. University of Oxford Press, 2020 [cit. 2019-03-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 28 March 2019. 
  5. SELLARS, Wilfrid. Empiricism and the Philosophy of Mind. [s.l.]: Routledge and Kegan Paul Ltd., 1963. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 23 March 2019. S. 1, 40. 
  6. CHALMERS, David J. Facing up to the problem of consciousness. Journal of Consciousness Studies. 1995, s. 200, 219. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 20 November 2019. 
  7. HENDERSON, Leah. The problem of induction. Stanford Encyclopedia of Philosophy. 2019. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 27 March 2019. 
  8. CAMERON, Alister. The Pythagorean Background of the theory of Recollection. [s.l.]: George Banta Publishing Company, 1938. 
  9. Jaeger, W. 'On the Origin and Cycle of the Philosophic Ideal of Life.' First published in Sitzungsberichte der preussischen Akademie der Wissenschaften, philosophisch-historishce Klasse, 1928; Eng. Translation in Jaeger's Aristotle, 2nd Ed. Oxford, 1948, 426-61
  10. Festugiere, A.J. 'Les Trios Vies', Acta Congressus Madvigiani, vol. 2, Copenhagen, 1958, 131-78
  11. GUTHRIE, W. K. C. A history of Greek philosophy. Cambridge: Cambridge University Press, 1962–1981. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 21 January 2022. ISBN 978-0-521-05160-6. OCLC 22488892 S. 165–166. 
  12. ADLER, Mortimer J. How to Think About the Great Ideas: From the Great Books of Western Civilization. Chicago, Ill.: Open Court, 2000. Dostupné online. ISBN 978-0-8126-9412-3. 
  13. LINDBERG, David C. The beginnings of western science : the European scientific tradition in philosophical, religious, and institutional context, prehistory to A.D. 1450. 2. vyd. Chicago: University of Chicago Press xvi, 488 pages s. Dostupné online. ISBN 978-0-226-48205-7, ISBN 0-226-48205-7. OCLC 156874785 S. 3. 
  14. SHAPIN, Steven. The Scientific Revolution. 1st. vyd. [s.l.]: University Of Chicago Press, 1998. Dostupné online. ISBN 978-0-226-75021-7. 
  15. BRIGGLE, Robert; FRODEMAN, Adam. When Philosophy Lost Its Way | The Opinionator [online]. 11 January 2016 [cit. 2016-04-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 5 March 2020. 
  16. Metaphysics [online]. [cit. 2020-05-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 8 May 2020. 
  17. Epistemology [online]. [cit. 2020-05-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 8 May 2020. 


Chybná citace: Nalezena značka <ref> pro skupinu „pozn.“, ale neexistuje příslušná značka <references group="pozn."/>


From Wikipedia, the free encyclopedia · View on Wikipedia

Developed by Nelliwinne